Aktuálně: 

Našim průvodcem bude RNDr. Antonín Novák z Pardubic. Věk 54 let, dle rozhovoru simpaťák. Uvádím stručný přehled odpovědí na dotazy:

Noclehárny na chatách různé úrovně, minimálně vybaveny nepovlečeným polštářem a dvěmi dekami. Doporučuje vzít prostěradlo nebo vložku do spacího pytle a povlečení na polštář.

V penzionech Sillian a Maria Luggau dvoulůžkové pokoje.

Hygiena omezena na umyvárnu se žlabem, vody dostatek

Oblečení nátělník, flanelová košile,tenčí bunda, kalhoty dlouhé, /golfky/, pro případ zimy přibalit tryko, svetr,  rukavice, čepice nebo čelenka. Pláštěnka a pevné boty /pohorky/ s neklouzavou podrážkou a ještě jedny do a před chatu - botasky.

Jídlo polopenze a každý něco přes den na zub, láhev na vodu.

Tuto sobotu byly v uvedených místech teploty +5C ve 2000 až 2500m a -1C v 3000m, ale tam nepolezeme.

Doprava mikrobusem Renault Master pro 16 lidí s přívěsem na zavazadla. Řidič Václav Valenta bere s sebou 100ks. Gambrinus 0,3l v plechu, nealko nápoje a během cesty ohřívá dle přání párky,vaří kávu a čaj. Odjíždí z Prahy 5.7. 2000 v 8 hod /ráno upřesnění pro Bobika/ od stanice metra "C" Pankrác a na nikoho nečeká. Mikrobus bude přistaven od 7 30 hod. v ulici Na Pankráci v odstavném středovém pruhu. Při východu z metra na tržnici pohlédněte směrem k nám. Hrdinů z mírného kopečka a mikrobus nepřehlédnete.

 

Každý člen expedice se sám pojisti pro cestu do zahraničí.

Ubytování v Sillianu 8 dvojlůžkových pokojů se sprchou,wc a polopenzí v Pensionu Adelheid, Familie Niederegger, Sillian 140, tel. 0043 48426268. Upřesnění pro J. Kalfuse je to při výjezdu ze Sillianu na Arnbach. Zde je možno nechat automobil a při zpáteční cestě ho vyzvednout.

Ubytování podpůrné skupiny v Maria Luggau 7.7. ve dvoulůžkových pokojích sprcha,wc a polopenze. Gasthof Luggau, Herr M. Oberluggauer, Maria Luggau 34, tel. 0043 4716209. Smutná zpráva, vzhledem ke změně z původně uvažované chaty na pension každy z podpůrné skupiny doplatí 270Kč.

Pokud se objeví některé další důležité informace napíši, jinak dotazy na penta.group@vrchlabi.cz nebo 0602 467998.

 

Již historie

Vrchlabí 31.5. 2000

Vážení přátelé - turisté,

termín naší expedice se blíží. Na tomto místě jste mohli číst zážitky poutníka z roku 1998 přibližně z míst kam se chystáme. Důvěřuj ale prověřuj a tak jako předvoj expedice jsme ve složení Bobík , Péťa a já 19.5. vyrazili směr Alpy.

V pátek jsme dorazili do Třeboně, místa naší následné rehabilitace pro ty kteří se vrátí. Průvodkyní nám byla Vlastička která po 14 denním pobytu takřka všechno věděla. Navštívili jsme i penzion a Bobík potvrdil ubytování. Pak již jen prohlídka hospůdek, vináren, heren no a k večeři kapřík pana Voka a štička na rožni. Je na co se těšit přátelé – rekonvalescenti.

20.5. odjezd v 6 hod. směr Č. Budějice, H. Dvořiště, Linz a pak jsme to prali po dálnici Salzburg, Spittal. Těch cca 400 km jsme jeli asi do 12 hod. Celou cestu nás provázel větší či menší déšť. Při dohlednosti 50m jsme si připadali že jedeme třeba na Brno, ale ne že se kol kolem tyčí 3 000m vysoké vrcholky.

Našim prvním cílem z budoucí trasy byla cílová chata Neue Portzehutte 1942 m. Odbočili jsme na romantickou cestu údolím mezi Karnské Alpy a Lienzské Dolomity.

Déšť pomalu ustával a v mracích se začali objevovat špice. Půvabná městečka např. St. Lorenzen, v každém vždy vysokánská májka o průměru tak 30 cm. Bobík natáčel vrcholky a srázy,vlnící se nezaplevelené louky, ovečky, prostě všechno. Pokud vhodný záběr byl na straně řidiče, otočil jsem a chvíli jel zpátky. Zkrátka pohyb vozu do všech stran musel nahradit plošinu pod kameru, neboť Bobík tvrdil že velké umění vyžaduje perfektní techniku a při případné chůzi by byly záběry roztřesené.

Do 1942m jsme celkem dojeli bez těžkostí. Chata byla zavřená, sezóna začíná až od června, čemuž nasvědčoval i dostatek sněhu v okolí. Bagřík který zde něco hloubil mě ale utvrdil v nutnosti se v Praze dotázat, zda opravdu otevřou. Pod chatou nějaké See. Bobík tvrdil že do mnoha sportů které provozoval patří i otužilecké plavání. Zůstalo u tvrzení.

Nicméně chata je sevřena ze všech stran špicema a Bob se neustále dotazoval kam bude má chodit na procházky. Třetí nocleh pro “Podpůrnou skupinu” tedy přesunem do městečka St. Lorenzen. Pouze poslední noc strávíme společně na této chatě.

Počasí se začalo zlepšovat a my uháněly do Sillianu základního táboru expedice. Zde jsme měli objednaný pensionek. Pěkné městečko. Po ubytování jsme podél řeky Drau vyrazili k italské hranici a dále do Inichenu, zimní středisko. Jak jsme zjistili tak z italské strany vedou dvě lanovky na M. Elmo 2060m. Což může převýšení celého prvního výstupu snížit na pouhých 400m. Musím to říct, neb to Bob jinak práskne. Jinak ze Sillianu je značená cesta na chatu 2447m Sillianer Hutte s časem 4 hod.

Ranní snídaně v ceně nás překvapila pouze neuvěřitelně tenoučkými plátky sýra a salámu. Překrásný slunečný den a my se vydali přes Lienz, Grossglockner str. zpět.

 

Musíme jet tudy, při pěkném počasí je to úžasné. Nebudu nic popisovat, Bobík natáčel vodopády, sviště no perfekt.

 

 

Nebylo místo kam bychom nevyjeli, i na Edelwaiss spitze 2577m

 

 

 

 

 

 

 

 

. Bobík se přesto musel na chvíli natáhnout, asi řídký vzduch.

 

A pak už jenom sešup až k Zell am See.

 

A tak jsme se přesvědčili že Alpy stojí za to a už se těším.

LADA.