Přechod hřebenů

Termín: 14.4.-16.4.2000

Účastníci - chodci: BK, JK, JN, ZT, LJ

Účastníci - automobilisté: MK, KW

Doprava: Individuální, na základě slučování ve funkční celky, které dorazí na místa včas a ve střízlivém stavu. O vzniklých skupinách nutno informovat všechny ostatní účastníky.

Místa a termíny:

1. Pátek 14.4. 20.00 hod - hotel HOŘEC Pec pod Sněžkou

2. Sobota 15.4. 8.00 hod.- jídelna hotelu HOŘEC

3. Sobota 15.4. 16.30 hod. - 1.LABSKÁ s.r.o.

Doplňkový program: Návštěva a oběd ve Vrchlabí

Co jsou to zóny v Krkonošském národním parku?

   Když se procházíte po Krkonošském národním parku, narazíte v některých místech na tabule se znakem KRNAP s nápisem:

 Co tyto zóny znamenají, proč existují a kolik jich vlastně je?

Takové otázky napadnou okamžitě každého turistu. Aby nemusel složitě hledat odpověď, zde má vysvětlení.Území Krkonošského národního parku je podle kvality a zachovalosti životního prostředí rozděleno do čtyř kategorií, viz mapku:

            Z Návštěvního řádu KRNAP vyplývá, že v I. a II. zóně národního parku je kromě činností uvedených v článku 2, odst. 1 navíc zákaz sběru lesních plodů a vstup mimo turistické značené cesty, popř. v zimním období mimo tyčové značení, včetně zákazu skialpinismu. Když se tedy k zákazům v článku 2, odst. 1 přidají ještě tyto , nezbývá návštěvníkovi mnoho - může tiše projít daným územím po značené cestě. Mnohého návštěvníka napadne,  cože si to na něj ti vypečení ochránci přírody, krnapáci vymysleli, vždyť ono jde vlastně o diskriminaci a porušování lidských práv. A vidíte, opak je pravdou. Návštěvník by měl ocenit velkorysost, díky níž je mu umožněno vstoupit do území, která jsou živými muzei

           V I. a II. zóně se totiž vyskytuje větší část toho nejvzácnějšího z přírodních hodnot a jevů, co tvoří raison d'etre, důvod existence národního parku v Krkonoších. Buďme konkrétní. Do I. zóny jsou zařazena území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami jako: hřebenové oblasti, ledovcové kary, lesy a louky s vysokou druhovou rozmanitostí a významné geologické útvary. Patří sem mimo jiné Labská louka, Lysá hora, Kotel, Vysoké kolo, Kozí hřbety, Malý Šišák, Čertova louka, Luční hora, Zadní Planina, Liščí hora, Sněžka se Studniční horou a Úpskou jámou. Tato v podstatě souvislá území jsou doplněna některými enklávami, jako je Černohorská rašelina, Albeřické lomy, Rýchorská květnice a prales apod. Krom jiného v těchto místech lze uvidět glaciální relikty - druhy pamatující poslední dobu ledovou, rašeliniště a krajinu ne náhodou podobnou severské tundře, jsou zde k vidění výsledky dlouholetého působení ledu, sněhu, vody a větru na zemský povrch - charakteristické žulové skalní útvary, polygonální půdy, kary (ledovcové kotle), mury (zemní laviny), endemické (jenom na Krkonoších se vyskytující) druhy a poddruhy, např. jestřábníky, jeřáb krkonošský, zvonek krkonošský aj., z oblasti živočichů jepice krkonošská, vřetenovka krkonošská (druh hlemýždě) atd.

           Sluší se ještě poznamenat, že podle přísných mezinárodních regulí ochrany přírody by lidská noha neměla na území I. zóny vůbec vstoupit, protože zde má být příroda ponechána přirozenému vývoji bez zásahu lidského faktoru. Proto se také nedivte, zjistíte-li, že v některých případech se přistupuje k likvidaci turistických cest, které se jeví z ochranářského hlediska jako nežádoucí. II. zóna většinou obklopuje v širším či užším pásu zónu I. viz mapku. Patří sem území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa a člověkem převážně pozměněné lesní a luční ekosystémy vhodné pro omezené a šetrné lesnické či zemědělské využívání. Zde se již můžete např. setkat s lesáky nebo pracovníky ochrany přírody v terénu, kteří zde někdy provádějí určité regulační a ozdravné zásahy v zájmu ochrany některých vzácných druhů či obnovy např. původní skladby porostů apod. Lze tu uvidět i pasoucí se hospodářská zvířata, jako např. na lokalitě Severka u Pece pod Sněžkou, kde chovají krávu a několik koní, pokusnou pastvu ovcí na Zadních Rennerovkách, kterou zde ověřuje Výzkumný ústav živočišné výroby z Prahy.

          Jsou-li v I. zóně zařízení turistická a ubytovací jen ojediněle, jmenujme Luční, Labskou, Vrbatovu a Rýchorskou boudu, Výrovku, zařízení na Sněžce, v II. zóně se vyskytuje poměrně značné množství bud, namátkou jen Vosecká, Martinovka, Petrovka, Klínovky, Rennerovky, Lyžařská, Pardubické boudy, boudy v Modrém a Zeleném dole apod. Nepovoluje se výstavba nových objektů, u stávajících pouze údržba a rekonstrukce bez zvyšování kapacity a přísně se dbá na to, aby provoz byl v souladu s předpisy o ochraně přírody a krajiny, o vodách, odpadech, ovzduší a lesích

          III. zóna tvoří "zbytek" území KRNAP.  V uvozovkách proto, že se jedná o více než třikrát tak velkou plochu než I. a II. zóna dohromady. Tato oblast je intenzivně využívána rekreačně a turisticky, doplňkově se zde na nelesních půdách provozuje zemědělská výroba, zvláště pastevectví a sklizeň sena a hospodaří se zde v lesích při respektování specifických hledisek ochrany biologické rozmanitosti v chráněném území. Návštěvníka bude zajímat, že významnou roli při obnově imisemi postižených krkonošských lesů hraje holandská nadace FACE: ročně finančně přispívá na znovuzalesnění cca 600 ha ploch. Z hlediska lesního hospodářství je také zajímavý fakt, že v posledních třech letech došlo k výraznému snížení stavů spárkaté zvěře. Důvodem bylo dosažení přirozené rovnováhy mezi vysokou zvěří a potřebami a zájmy ochrany přírody, zvláště lesa. Docházelo totiž k tomu, že přemnožená zvěř působila velké škody zejména na mladých a nově vysazených porostech.

            Ochranné pásmo není vlastní součástí území KRNAP, ale tvoří jakýsi ochranný pás, který má zabezpečit území parku jako takové před rušivými vlivy. Najdeme zde hlavní rekreační a sportovní centra, jako Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Velkou Úpu. Probíhá zde již intenzivní zemědělská činnost, především chov skotu, jsou zde i vhodné podmínky pro výrobu ekoproduktů, příkladem je ekologické hospodaření zemědělského družstva Poniklá.Při hospodaření v lesích se maximálně využívá přirozené obnovy porostů, pro umělé zalesnění se využívá především sadebního materiálu z autochtonních, původních porostů. Z výše uvedeného je zřejmé, že dělení na zóny není samoúčelné, ale že sleduje maximální ochranu toho nejcennějšího, co v Krkonoších ještě nacházíme. Na druhé straně se pracovníci parku snaží zpřístupnit všechny tyto hodnoty ekologicky únosné turistice a sportu ve smyslu trvale udržitelného soužití člověka a přírody.