Folková růže 2000: 12.-16.7.2000 Jindřichův Hradec "Nejkrásnější festival na světě" Krásná muzika na mnoha scénách v nádherném městě s nádherným okolím Zámek, plovárna, park, ZUŠ, muzeum, hrad Landštejn, zámek Červená Lhota - to jsou všechno místa, kde se v průběhu Folkové růže hraje. Táboření v ceně vstupenky Výstava kresleného humoru. Žulové sympozium a spousta dalších atrakcí... |
HISTORIE J. HRADCEMezi nekrásnější české města patří bezesporu původně poddanské město pánů z Hradce bohaté svou historií, kulturními stavěbně historickými památkami s typickým panoramatem hradu a zámku nad rybníkem Vajgar. Město ležící na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny láká svým půvabem každoročně nespočetné návštěvníky, kteří město obdivují a rádi se sem vrací. Vznik města je svázán s existencí hradu, který vyrostl na ostrově nad soutokem Nežárky a Hamerského potoka původně jako slovanské knížecí hradiště nejpozději v 10. století. V nejstarší písemné zprávě z roku 1220 je hrad v Jindřichově Hradci, jehož držitelem byl Jindřich Vítkovec, zakladatel rodů pánů z Hradce, označen jako Novum castrum. V roce 1223 se poprvé objevuje název Nova domus, který v pojmenování místa zcela převládl. Trhová osada v podhradí má již od poloviny 13. století typycké rysy rodícího se poddanského města, které je však jako město poprvé písemně označeno v roce 1293. Znak města, zlatá růže v modrém poli, byl shodný se znakem pánů z Hradce až do roku 1483, kdy byl polepšen králem Vladislavem II. o iniciálu W s korunou a o dva české lvy nesoucí růži. Od roku 1410 je již pro město užíváno i české označení Jindřichův Hradec. V držení poddanského města se vystřídaly tři feudální rody. Páni z Hradce do roku 1604, Slavatové do roku 1693 a poslední Černínové. Nejbohatší
poddanské město, proslulé soukenictvím, bylo v roce
1654 se 405 osedlými domy po Praze svou velikostí na
druhém místě před Plzní a Kutnou Horou. Vzkvétalo
zásluhou vlivných držitelů, kteří řadou
privilegií podporovali řemesla a obchod a umožňovali
zdejším měšžanům stavět půvabné domy, které
dodnes navozují atmosféru starobylosti a typické
krásy. Centrum historické části města původně
obklopené hradbami tvoří náměstí Míru s typickými
měšžanskými domy, z nihž některé mají gotický
základ. Do historie města i jeho vzhledu se zapsala rovněž církev. Nejvýznamnější i nejstarší dochovanou sakrální stavbou je kostel sv. Jan Křtitele se souborem gotických fresek při bývalém minoritském klášteře. Zatímco minorité přicházejí do Jindřichova Hradce kolem roku 1320, kdy zde již působila při farním kostele komenda německých rytířů, je v roce 1457 povolán do města řád františkánů, který se usídlil roku 1457 na předměstí u kostela sv. Václava a roku 1478 na nově vyhrazeném místě, kde do roku 1491 vyrostl klášterní kostel sv. Kateřiny. Po příchodu jezuitů roku 1594 byla zahájena výstavba rozlehlého komplexu budov jezuitské koleje s kaplí sv. Maří Magdalény a seminářem. Téhož roku byl vysvěcen i utrakvisrický kostel Nejsvětější Trojice uprosřed nového městského hřbitova. Dominantou města je gotický chrám Nanebevzetí P.Marie, který léží na 15. poledníku. K Jindřichově Hradci patří neodmyslitelně i hrad a zámek. Původně gotický hrad bylů v druhé polovině 16. a začátkem 17. století přestavěn na honosný renesanční zámek podle projektů významných vlašských architektů Antonína Ericera a Baltazara Maggiho s unikátní stavbou rondelu dokončeného v roce 1596. Po barokních dostavbách za Černínů se zámek rozrostl na rozlohu více než 3 ha, obsahuje kolem 320 místností a je v něm uloženo na 10.000 uměleckých předmětů. V podzámčí při řece Nežárce se zachovaly malebné koželužské domy, kde jsou dnes Ateliéry tapisérií Teinitzerová. Okresní muzeum s největším mechanickým betlémem na světě, Krýzovými jesličkami, je v budově bývalého jezuitského semináře. Historické jádro Jindřichova Hradce je městskou památkovou rezervací. SOUČASNOST
Přirozeným centrem jihovýchodních Čech je starobylé město Jindřichův Hradec, které dlouhá staletí těžilo ze své výhodné polohy mezi metropolemi Čech a Rakouska. Jestliže nejpozději od 14 stol. patřilo k nejvýznamnějším a největším městům v Českém králoství, v 19. stol. se vyhnul bouřlivý průmyslový rozvoj a minulo ho i nově vybudovaná železnice z Vídně do Prahy. Pro město to sice znamenalo hospodářský úpadek, ale zachovalo si svůj historický ráz, nepostihl ho osud průmyslových měst s mnoha negativními dopady na kvalitu životního prostředí. V severovýchodním cípu historického jádra města se nalézá jedna z nejpozoruhodnějších jindřichohradeckých pamětihodností, komplex kostela sv. Jana Křtitele s kaplí sv. Mikuláše, označovanou za perlu jihočeské gotiky, a s přilehlými budovami bývalého minoritského kláštera a později přistavěného špitálu. Zajímavá architektura, bohatství nástěnných maleb a raně barokní mobiliář kostela vytvářejí z celého komplexu ojedinělou památku středoevropského významu. Kostel, který je ve správě jindřichohradeckého muzea, byl v nedávné době zpřístupněn, ambity jsou bohužel pro návštěvníky uzavřeny, v renesančních sálech bývalého městského špitálu sídlí knihovna. Jižní boční loď kostela využívá muzeum k výstavním účelům, kostel slouží jako koncertní síň. Bývalou špitální zahradu ohraničují na severní straně městské hradby s částečně dochovanými hranatými baštami a parkánem. Na západním okraji parkánu při tzv. Novoměstské bráně (ta stávala v ústí Panské ulice na Novoměstské, dnes Masarykovo náměstí) si vybudovali svůj stánek jindřichohradečtí ostrostřelci. Po řadě stavebních úprav slouží Střelnice kulturním účelům dodnes.
Centrem historické části Jindřichova Hradce je náměstí Míru s původně gotickou radnicí, několikrát přestavovanou (první doklad o opravě kamenné radnice pochází z roku 1493), na jejímž průčelí je umístěn znak města, a se sousoším Nanebezvetí Panny Marie, nejtypičtější baroktní památkou. Rozhlédne-li se návštěvník kolem, upoutá jeho pozornost zejména tzv. Langrův dům na severovýchodní straně náměstí (v tomto domě je také umístěn tento Regionální informační server J.Hradec). Tato jedinečná budova, původně gotická, později renesančně přestavěná, je na průčelí zdobena figulárními sgrafity zobrazujícími biblické výjevy, podloubí je sklenuto diamantovou klenbou. Starému městu dominuje proboštský kostel Nanebezvetí Panny Marie s městskou věží, vysokou 65 metrů, využívanou v sezóně jako vyhlídka na město a okolí. Poblíž kostela se nalézá komplex jezuitských budov z počátku 17. stol., jezuitská kolej, založená v roce 1595, raně barokní kaple sv. Máří Magdalény a jezuitský seminář, v němž sídlí jindřichohradecké muzeum. Z bohatých sbírek muzea vynikají Krýzovy jesličky, největší lidový mechanický betlém na světě, ojedinělá kolekce převážně gotických plastik i unikátní soubor malovaných ostrostřeleckých terčů a terčových zbraní. Lidovou tvořivost zachycuje expozice národopisu, řemeslnou dovednost expozice cechů a hodin. Síň Emy Destinnové představuje světoznámou pěvkyni, bohatým tradicím písemnictví a knihtisku je věnována expozice knižní kultury. Nejstarší historií regionu se zabývá expozice archeologie, v galerijní části jsou vystaveny církevní památky, výtvarné umění a nábytek. Přímo naproti muzeu stojí na Balbínově náměstí zajímavá stavba z 20. let minulého století, empírová budova bývalé Landfrasovy tiskárny, z níž více než sto let proudily ke svým čtenářům tisíce svazečků knížek lidového čtení, jarmarečních a použových písní, modlited a modlitebních knih, ale také řada učebnic a vlastivědná literatura, později i regionální noviny.
|